Rysy a Vysoká 19.-20.7.2016

24. července 2016 v 23:12 | Nojboš |  Hory a příroda
Tentokrát bych se s Vámi rád podělil o jeden z nejkrásnějších a nezapomenutelných zážitků, které jsem měl možnost prožít v Tatrách. Ani nevím, jak bych měl začít, protože se jednalo o, pro mě významný, výstup. Vybral jsem si a naplánoval výstup na Vysokou. Tato nepřehlédnutelná dominanta Vysokých Tater mi dlouho vyrážela dech. Měl jsem a mám k této hoře obrovský respekt a tak myšlenka vystoupat na její vrchol byla výzva jako žádná jiná. Dobrá příprava je základ a tak jsem si připravil všechny možné materiály a prostudoval si podrobně výstupovou trasu. Celý původní plán byl následující. První den přijet do Tater, ubytovat se na Chatě pod Rysmi a vystoupit na vrchol Rysů. Druhý den pak výšlap na Vysokou přes sedlo Váha a Štrbinu pod Kohútikom a návrat Dračí dolinkou přes Zlomiská k Popradskému plesu.

1 Rysy a Vysoká pohled z Kôprovského štítu. Mezi nimi Ganek. (září 2014).

Byli jsme dva. Tomík a já. Vyrazili jsme ze Zlína v úterý ráno. Předpověď počasí měla být příznivá. Když jsme se ale blížili k Tatrám, byla zřejmá oblačnost uprostřed hor a tak se dalo předpokládat, že nás "něco" cestou potká. V 11:00 jsme zaparkovali u železniční stanice Popradské pleso. Koupili jsme dvoudenní zlevněné parkování za 10€ a v 11:30 jsme vyrazili do hor. V dolině bylo ještě přijatelně i sluníčko se ukázalo, ale sotva jsme přišli k rozcestí u Žabího potoka, vstoupili jsme do říše krále Mrakomora. Zprvu drobné mrholení spíše osvěžovalo, ale následná sprcha, která nás doprovázela, až na chatu už tolik milosrdná nebyla. Kousek nad řetězovým úsekem se do nás začal opírat čerstvý vítr, který foukal, od sedla Váha. A to už bylo i na bundu. Ruce prokřehlé, dohlednost sotva 20m, ale dorazili jsme na Chatu pod Rysmi. Program se nám začal trochu hroutit. Výstup na Rysy byl v takovém počasí zbytečný a nesmyslný a tak nám nezbývalo, než čekat. Čekali jsme až do večera, ale počasí bylo stabilní. Stále pršelo. Začali jsme vymýšlet náhradní program. Alespoň ty Rysy, kdyby nám vyšly…

2 Ráno na Chatě pod Rysmi pohled k sedlu Váha.

Když jsme ráno vstali, bylo počasí zjevně lepší. Déšť ustál a oblačnost se přece jen trochu protrhala a tak jsem, poprvé v životě, spatřil sedlo Váha. Takový kousek od chaty. Sice v obrysech, ale přece jen bylo lépe, než včera. Po snídani jsme se rozhodli, že vyrazíme alespoň na Rysy. Výstup na Vysokou jsem za těchto podmínek zrušil. Neznalost terénu, špatné povětrnostní podmínky, všechno bylo v tu chvíli proti nám. No, alespoň ty Rysy. Nachystali jsme si jeden batoh a počkali do 9:30. Dali jsme počasí šanci, a vyrazili. Sedlo Váha, které se zdálo býti nadosah, nadosah opravdu bylo. Po slabé čtvrthodince jsme byli v sedle Váha.

3 V sedle Váha pohled k Ťažkému štítu 2340m.

Všechno, co jsme mohli vidět, bylo jen "mléko" všude kolem. Po chvilce chůze, po značené stezce, jsme objevili vyšlapanou pěšinku, která směřovala někam k hřebenu Rysů. Vydali jsme se tedy touto stezkou. Cesta, která není nijak obtížná, jistě nabízí nádherné výhledy do Bielovodské doliny. Tyto nám však zůstaly skryty. Po 44 minutách jsme stáli na prostředním vrcholu Rysů. Byli jsme tam sami a skrze bílou oponu jsme slyšeli lidské hlasy, které k nám doléhaly z blízkého, hlavního, SZ vrcholu.

4 Pohled do Bielovodské doliny z hřebene Rysů.

5 Na hřebeni Rysů v povzdálí prostřední vrchol.

6 Hořce na hřebeni.

7 Tomík na prostředním vrcholu Rysů.

8 Hlavní, SZ vrchol Rysů pohled z prostředního vrcholu.

Počasí se začalo pomalu, ale jistě, lepšit. Oblačnost se začala zvedat a nám se začaly otevírat rozhledy do okolí. Nejprve jsme spatřili vedlejší, hlavní vrchol Rysů. To platilo i pro lidi, kteří na něj, po značené stezce, vystoupali. Jejich zájem, o ten "náš" vrchol, byl natolik veliký, že se postupně, po skupinkách, vydali za námi. To nás ale dohnalo k tomu, že jsme vyrazili, právě na SZ vrchol, kde jsme byli opět víceméně sami.

9 Hlavní, SZ vrchol Rysů s vrcholovou knihou 2499m.

10 Prostřední vrchol Rysů, pohled z hlavního vrcholu. V pozadí, z oblaků se tyčící, Ťažký štít 2520m a Vysoká 2560m.

Poprvé se nám otevřel i pohled do doliny. Do Bielovodské na Nižné a Vyšné Bielovodské Žabí plesa. Výškový rozdíl k plesům je 800m. A to už bylo něco. Po včerejšku a dnešním ránu to bylo neskutečné. Program se nám začal opět "komplikovat". Změna je život.

11 Vyšné Bielovodské Žabie pleso 1699m.

Z Rysů jsme sestoupili po značené, červené turistické značce, až do sedla Váha. Počasí. To slovo jsem použil mnohokrát, ale o počasí, to všechno bylo. V sedle Váha pak padlo rozhodnutí. Půjdeme se podívat směrem k Vysoké. Jen kousek, ať si prohlédneme Bielovodskou dolinu z trochu jiného pohledu. A když to půjde, tak zkusíme ještě dál…

12 Kôpky2354m a Chata pod Rysmi. V pozadí hřeben Satana. Vpravo, z oblaků se tyčící, Kriváň 2494m. Pohled ze sedla Váha.

Najednou se nám otevřel pohled k Ťažkému štítu a my jsme poprvé spatřili ono místo přechodu směrem do Dračí dolinky, Štrbinu pod Kohútikom 2400m. Teprve teď se nám začala v hlavě rodit myšlenka na zrealizování výstupu na Vysokou. Teď by to šlo. Teď bychom to mohli zkusit…

13 Ťažký štít 2520m a Štrbina pod Kohútikom 2400m v hřebeni Ťažkého štítu spadajícího do Dolinky pod sedlem Váha. Pohled ze sedla Váha.

14 Pohled na sedlo Váha a Rysy z hřebene Ťažkého štítu.

15 Nižné a Vyšné Bielovodské Žabie plesa z hřebene Ťažkého štítu.

16 Ganek 2459m z hřebene Ťažkého štítu.

17 Zcela vlevo Kriváň 2494m, Hrubý vrch 2428m, uprostřed Kôprovský štít 2367m, poněkud vpravo Mengusovské štíty 2398m. Pohled z hřebene Ťažkého štítu.

18 Kôpky, hřeben Satana a Kriváň. Pohled z úbočí Ťažkého štítu, někde pod Štrbinou pod Kohútikom.

…a zkusili jsme. Nejprve jsme sledovali hřeben Ťažkého štítu a pak jsme traverzem po lavicích přišli až pod Štrbinu pod Kohútikom. Tady musím přiznat, že kdyby nám počasí nepřálo, z výstupu by nebylo nic. Orientace v terénu není složitá, pokud máte k dispozici alespoň nějaké výhledy. Kohútik je výrazný a Štrbina pod Kohútikom je nepřehlédnutelná. Nutno podotknout, že od Chaty pod Rysmi je toto místo ukryté ve změti věžiček hřebene Ťažkého štítu a není tedy zřejmé, kudy stezka vede.

19 Štrbina pod Kohútikom a Kohútik. Začátek výstupu pilířem.

Pod Štrbinou nás čekala první obtížnější pasáž výstupu. Pilíř, který je odjištěn řetězem, a který nás dovede kousek pod Štrbinu.

20 Kriváň. Pohled z úbočí Ťažkého štítu. Pod pilířem do Štrbiny.

Pro první výšvih do pilíře jsme použili instalovaný řetěz. Výstup pilířem patřil k jednomu z vrcholů celé akce. Je to jednoduché lezení. Při dodržení techniky třech pevných bodů je toto místo zvládnutelné a nabízí neskutečné adrenalinové zážitky. Na tom jsme se shodli s Tomíkem, již při samotném výstupu pilířem. Odjištěná pasáž končí kousek pod Štrbinou. Vzhledem k tomu, že jsme byli vybaveni pouze jedním batohem a druhý na nás čekal na Chatě pod Rysmi, byli jsme nuceni zvolit cestu pro návrat opět přes tuto Štrbinu. Což není v zásadě problém. Ovšem představa, že polezeme pilíř dolů, to byla pravá adrenalinová výzva…ale budiž. Dali jsme se na cestu, tak musíme zabrat. Výstupem do Štrbiny pod Kohútikom se nám otevřel pohled do Dračí dolinky k Dračím plesům. V tu chvíli jsem si uvědomil, na jak významném místě stojíme. Tento pohled zůstává skrytý pohledům běžného turisty. Do Dračí dolinky totiž nenahlédnete ze žádného turisticky značeného chodníku. Bylo to fascinující a krásné.

21 Pohled na Kôprovský štít a "Mengušáky" ze Štrbiny pod Kohútikom.

22 Rysy ze Štrbiny pod Kohútikom. U zbytku sněhu sedlo Váha.

23 Pohled do Dračí dolinky. Dračí pleso v popředí, Štrbské pleso v pozadí.

Sestoupili jsme ze Štrbiny asi 25-30m směrem do Dračí dolinky a sledovali jsme úbočí Ťažkého štítu.

24 Kohútik a Štrbina pod Kohútikom. Pohled ze strany Dračí dolinky.

25 V popředí Kôpky, za nimi hřeben Satana a vpovzdálí Kriváň.

Traverz úbočím Ťažkého štítu a Vysoké je chodecký terén, kdy je potřeba držet se linie, která lehce stoupá směrem k Vysoké. Není tu příliš patrná žádná stezka a tak se může stát, že lehce sejdeme z trasy. My jsme byli ale připravení a tak jsme postupovali podle plánu. Překročili jsme žlab, který spadá ze Štrbiny pod Ťažkým štítom, mezi Ťažkým štítem a Vysokou a pokračovali dál v traverzu. Následoval další žlab, který jsme přelezli, až nás stezka přivedla k hlubokému, zařezanému, centrálnímu žlabu, který spadá ze Štrbiny vo Vysokej, mezi dvěma vrcholy Vysoké.

26 U centrálního žlabu Vysoké.

27 Pohled na Kôprovský štít v pozadí a Ťažký štít po pravici z úbočí Vysoké u centrálního žlabu.

28 Dračí dolinka s Dračími plesy. Poněkud níže Popradské pleso a v pozadí Štrbské pleso. Pohled od centrálního žlabu Vysoké.

29 Malé skalní okno při výstupu centrálním žlabem. V pozadí Ostrva.

30 Výstup centrálním žlabem.

Žlabem jsme vystoupili kousek pod Štrbinu vo Vysokej a dále pokračovali vlevo po hladkých plotnách, které jsou odjištěny kramlemi. To jsme již byli kousek pod vrcholem. V tu chvíli jsem již začal věřit tomu, že noha má, stane na vrcholu Vysoké.

31 Na úbočí SZ vrcholu Vysoké. Odjištěná pasáž s kramlemi.

32 Srázné plotny spadající do centrálního žlabu Vysoké. Pohled do Dračí dolinky.

33 Kousek od vrcholu…

Vystoupili jsme na hřebínek a postupovali k vrcholovému kříži. Byl tak na dosah. Bylo 12:57 a Tomík a já jsme stanuli na vrcholu Vysoké 2560m. Neskutečná záležitost. Neuvěřitelný vrchol a nezapomenutelný výšlap. V těle se rozjela zvláštní chemie euforických stavů. Nelze ten pocit popsat slovy. Tak to všechno vypadalo, že mi Vysoká zůstane další neznámou a najednou jsem tady. Stojím u vrcholového kříže, připomínajícího svými iniciály Vaška Raifa. Dotýkám se železného kříže, hltám jeden zážitek za druhým. Jsem šťastný. Neskutečně šťastný.

34 Vrcholový kříž na Vysoké.

35 Pohled do Bielovodské doliny z vrcholu Vysoké.

36 JV vrchol Vysoké. Pohled ze SZ vrcholu.

37 Šťastný já na Vysoké. Vlevo pode mnou Ganek.

Na vrcholu jsme strávili zhruba hodinku. Vrcholová štamprla, spojení s přírodou a volný průchod emocí. A fotil jsem a fotil. Pochopil jsem onu zmiňovanou pravdu, že pohled z Vysoké je jedinečný a nezapomenutelný. Jediné, co lze tomuto pohledu vytknout je to, že není vidět Vysoká… Svatá pravda. Přes veškerou hru počasí, která nám dělala vrásky na čele, se tento výstup povedl. Děkuji Ti, přírodo, děkuju Vám, Tatry, že jste nám umožnili stanout na tomto místě.



38 "Okupovaný" vrchol Rysů. Pohled z Vysoké.

39 Bielovodská dolina z Vysoké.

40 Vrcholový kříž na Vysoké a Ganek se svoji "galérkou".

41 Pohled ke Kriváni… (vlevo pod námi Kôpky, Žabie plesa, za nimi hřeben Satana, Kôprovský štít, vpravo "Mengušáky" a v povzdálí Kriváň).

42 Gerlachovský štít 2655m z Vysoké 2560m.

43 Rysy a Malé Rysy z Vysoké.

44 V popředí hlavní hřeben Vysokých Tater, Ganek, Ganková štrbina, Rumanov štít, za nimi hřeben spadající z Gerlachovského štítu zprava s Litvorovým štítem, uprostřed, nepříliš patrným, Velickým štítem, za nímž je schovaný Poľský hrebeň a dalším hřebenem v pořadí s vrcholy zprava Slavkovským štítem, Bradavicou, Weszterovým stítem, Kupolou, Východnou Vysokou, následuje sedlo Prielom, Divá věža, v mracích ukrytý Svišťový štít a v pozadí vzpínající se Prostredný hrebeň mezi Veľkou a Malou Studenou dolinou.

Přišel čas a my jsme se museli vydat na cestu zpět. Sestup po úbočí SZ vrcholu, do centrálního žlabu. Sestup byla druhá část celé naší akce a tak teprve jeho zdárným zakončením jsme mohli považovat celý výšlap za úspěšný. Mnohokrát jsme museli dát za pravdu skutečnosti, že tato cesta není, opravdu, pro každého.

45 Sestup centrálním žlabem Vysoké.

46 Úbočí končisté, Lúčne sedlo, Tupá, sedlo pod Ostrvou a Ostrva. Pohled ze sestupu centrálním žlabem.

V traverzu ke Štrbině pod Kohútikom jsme trošku zabloudili, neboť jsme se drželi příliš vysoko pod hřebenem, ale nakonec jsme sestoupali trochu níže a napojili se na stezku, která nás přivedla pod Štrbinu.

47 Kohútik. Pohled ze Štrbiny pod Kohútikom.

48 Nad pilířem pod Štrbinou. Pod námi sedlo Váha.

Sestup pilířem byl nakonec rychlejší, než jsme čekali. Spouštěli jsme se pomocí řetězu a tak jsme celý pilíř slezli asi natřikrát. Spouštěli jsme se postupně a vždycky do míst, kde se dalo pohodlně počkat. Při závěrečném sestupu do sedla Váha jsme opět trochu zakufrovali, neboť jsme se drželi, až příliš, hřebene a tak do samotného sedla jsme opět slezli, přičemž jsme mohli využít stezky, která byla pod námi. Ale to jsme byli plni zážitků a tak toto nedopatření nebylo, vlastně, žádnou překážkou. Naopak byla to taková tečka za tím vším, co jsme prožili.

49 Dračie pazúry a Kôpky.

50 Chata pod Rysmi.

Na chatě jsme přebalili batohy, rozloučili se s personálem chaty a vyrazili k domovu. Posledním pohledem na tatranskou nádheru jsme zahájili sestup do údolí.

51 Ťažký štít. V úbočí jsou patrné dvě linie lavic, přičemž po té horní z nich jsme vystoupali do Štrbiny pod Kohútikom (uprostřed snímku). Světlejší pruh skály spadající k lavici ze Štrbiny je pilíř, kterým vede cesta na Vysokou resp. do Štrbiny pod Kohútikom.

52 Slobodné kráľovstvo Rysy.

53 Tatranská příroda. V pozadí Volovec Mengusovský nebo také Štít Olgy.

54 U Popradského plesa.

55 Hlavní hřeben VT od Popradského plesa.

K autu jsme dorazili v 18:30 a kolem 19:00 jsme se vydali na cestu zpět do Zlína. Tak jaké to bylo? Úžasné, úchvatné, neskutečné…a i kdybych měl vyjmenovat všechny superlativy, nestačilo by to. Vysoká je korunou Tater a já ještě jednou musím poděkovat všem okolnostem, že se nám tento výšlap povedl. Zde si můžete prohlédnout trasu, kterou jsme absolvovali.


…a tady ještě pohled na celou akci z trochu jiného úhlu…http://www.tatry.cz/cs/tury-s-vudcem-vysoka
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Jaké máte rádi horské výstupové trasy?

Lehké, značené 15.1% (368)
Středně těžké 16.7% (406)
Těžké, obtížné, feraty 17.6% (429)
Je mi to jedno 16.7% (407)
Neznačené 18.4% (448)
Nemám rád žádné trasy :-( 15.6% (379)

Komentáře

1 Jarka Jarka | E-mail | 25. července 2016 v 22:09 | Reagovat

Je to opravdu nádhera. Ty překrásné vyhlídky z vrcholu dolů, až se člověku tají dech. O to krásnější jste to měli Vy dva, neboť jste tam byli.Video nám také aspoň na chvíli umožnilo se pokochat tou krásnou přírodou.
Moc pěkné!

2 Nojboš Nojboš | E-mail | Web | 6. srpna 2016 v 10:21 | Reagovat

[1]: Děkuji za pochvalu, právě jsem se vrátil z Roháčů, tak se vynasnažím pokračovat dále v nastoleném duchu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama